Piráti z Karibiku

"Každý chce být dokonalý, ale vždyť je to nuda. Je mnohem zajímavější sledovat osud člověka, který je nějakým způsobem špatný," vysvětluje Keira Knightleyová, proč už ji nebaví hrát hodné holčičky. Ale nebojte, o karibskou princeznu Elizabeth, která Keiru proslavila, hned tak nepřijdeme. S Orlandem Bloomem a Johnnym Deppem pokračuje v bojích proti pirátům už 3. srpna ve dvojce Pirátů z Karibiku - Truhla mrtvého muže.

Navíc se právě točí trojka, která do kin vpluje příští rok. Mezi natáčením na idylických místech, jako jsou Bahamy a Bermudy, se Keira naučila zacházet s puškou, a tak jsme ji mohli začátkem roku vidět ve vysněné neprinceznovské podobě jako lovkyni lidí v thrilleru Domino, kde municí rozhodně nešetří. To neznamená, že V Pirátech z Karibiku zbraně nepoužívá. Při loňském filmování na Bahamách by se jí hodily nejen na place. Keira a její kolegové tam totiž byli čtyřikrát vykradeni, zloději jim ukradli nejen gáži, ale i pasy, šeky, notebooky a další cenné věci, které mívají hollywoodské hvězdy v hotelovém pokoji.

Celebrity jako pudlové

Ve třech letech chtěla po rodičích vlastního agenta, v osmi stála poprvé před kamerou, v šestnácti se ukázala ve filmu do půl těla a ve dvaceti získala první nominaci na Oscara jako třetí nejmladší herečka v historii Americké filmové akademie. "Připadá mi to jako psí výstava," ošívala se nervózně Keira před svou letošní účastí na oscarové show. "Předvádíte se jako v Británii pudlové, navléknete se do nejlepších šatů a ostatní vás oznámkují od jedné do deseti za to, co máte na sobě a jaké vás zdobí šperky," vtipkovala po nominačním večeru, který jí její přátelé rozhodně neusnadnili. Nominaci za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli získala za loňský snímek Pýcha a předsudek. V té době už byla bez partnera, a tak ji galantně doprovázeli její "pirátští" kolegové -Orlando Bloom a Johnny Depp.

"Vždycky když na plátně běžel úryvek filmu, ve kterém jsem se objevila, hlasitě vykřikovali: Tak to je ten záběr nominovaný na Oscara?!" Letos je Kiera Knightleyová žádaným zbožím nejen v oblasti filmového průmyslu. Dvakrát už se objevila na titulce módního magazínu Vogue, a navíc se stala tváří legendární vůně Chanel po supermodelce Kate Mossové. "Prostřednictvím filmových rolí, které si vybírá, ukazuje svoji sílu a nezávislost. Tím je podle nás výjimečná. Navíc má v sobě i kapku neuctivosti, čímž je podobná samotné Mademoiselle Chanel," uvedla mluvčí slavné značky, proč si vybrali právě Keiru.

KEIŘINO SLOVO DO PRANICE "Myslím si, že se ještě nemůžu nazývat herečkou. Nepřipadám si tak dobrá. Doufám, že to v každé profesi jde postupně nahoru. A můžu o sobě říct, že se alespoň snažím být herečkou."

Strach z paparazzi

"Máme jen jeden život, tak bychom si ho měli užívat," tvrdí britská herečka a snaží se tím řídit. Nesnáší posilovny a představa pár kil navíc jí hrůzu nenahání. "Líbí se mi plnější tvary, které má třeba Kate Winsletová." Místo salátů se cpe těstovinami, které nejraději zapíjí pár skleničkami vína. Koneckonců už je jí jednadvacet, tak se nemusí v konzumaci alkoholu krotit ani v Hollywoodu. Přesto se krotí. "Bojím se paparazzi. Když vás někdo uvidí potácet se z nočního klubu nebo si všimne, že máte špatnou pleť, hned vás roztrhají," stěžuje si Keira.

V hledáčku fotoaparátů je od dětství, takže ten pocit, jaké to je, projít se normálně po ulici, moc dlouho nezažívala. Divadlo ji provází doslova od početí. Když Keiřina matka, dramatička Sharman MacDonaldová, zatoužila po druhém miminku, dal jí její manžel, herec Will Knightley jednu podmínku: "Nejdřív napíšeš a prodáš další divadelní hru, pak teprve bude dítě." Tak vznikla hra When I Was a Girl, I Used to Scream and Shout a devět měsíců poté, 26. března 1985, se narodila Keira, tedy Kiera, jak byla budoucí herečka pokřtěna. Jméno si změnila až později, když zjistila, že stačí přehodit dvě hlásky a lidé si ji lépe pamatují i vyslovují.

Práce o prázdninách

Pět let si malá Keira musela počkat, až jí její agent, kterého si ve třech letech vyprosila, sežene práci. V roce 1993 dostala svou první roli v televizním dramatu Royal Celebration. Rodiče jí však dovolili hrát jen o prázdninách, jinak musela poctivě do školy. Alespoň se postupně zbavila dyslexie a v šestnácti nejenže četla Shakespeara, ale i v něm hrála. V té době už úspěšně dobývala Hollywood, přesto za filmovou adaptaci Snu noci svatojanské nedostala ani libru. Měla v tom prsty její matka, patronka nadace Futerra, která film sponzorovala.

Díky přísné výchově nepodléhá Keira hvězdným manýrám dodnes. Až na jednu - sbírá boty. "Když se zamiluji do nějakých bot, je mi jedno, jestli mají nebo nemají mou velikost. Koupím si je stejně," přiznává. Na botách ji zřejmě baví, že si je stačí jen nazout a může jít, zabere to nanejvýš pár minut. Příprava na večírky a další oficiální akce ji jinak moc netěší. "Vezmu si na sebe nějakou skvělou róbu, udělám si pečlivě make-up, načešu vlasy, pak se podívám do zrcadla a přijdu si jako idiot. Připadám si hloupě, když mi oblékání zabírá tolik času." Přesto bývá Keira Knightleyová pravidelně vyhlašována za nejlépe oblékanou celebritu, naposledy časopisem People po letošních Oscarech.

Pěkný den v kanceláři

První ze svých velkých hollywoodských rolí, Elizabeth v Pirátech z Karibiku, získala Keira víceméně náhodou. V sedmnácti se rozhodla zúčastnit castingu na plánovaný velkofilm. Která začínající herečka by si ráda nezabojovala proti pirátům po boku Orlanda Blooma a Johnnyho Deppa? Složitá dopravní situace v Londýně však Keiru zpozdila, a tak přijela na konkurz jako poslední. Svým výkonem bez problémů zastínila ty, které se před režisérem potily několik hodin před ní. Sama tomu nemohla uvěřit: "Když jsem odjížděla na natáčení, sbalila jsem se jen na týden, protože jsem si myslela, že mě brzy vyrazí. Byla jsem přesvědčena, že jsem byla vybrána omylem a že se na to přijde." Nejenže Keiru nikdo z natáčení nevyrazil, jako karibská princezna sklidila potlesk publika a zalíbila se i producentovi filmu Jerrymu Bruckheimerovi, který ji obsadil do další historické romance Král Artuš, tentokrát po boku Cliva Owena.

O jejich milostných scénách po natáčení řekla Keira novinářům: "Byla to jen práce. Stejně jako když vy sedíte celý den v kanceláři. Ale byl to obzvlášť pěkný den v kanceláři." Některé režiséry Keira o svých kvalitách musela přesvědčovat důkladněji, nestačila londýnská zácpa. V době, kdy už za sebou měla přes deset celovečerních filmů, mezi nimi Star Wars, Blafuj jako Beckham, Láska nebeská či zmiňované Piráty z Karibiku, viděl v ní režisér John Maybury stále jen hezkou tvářičku bez talentu. Stačil prý jeden krátký oběd, aby změnil názor a obsadil Keiru do svého psychothrilleru Svěrací kazajka. Režisérovi Pýchy a předsudku, Joei Wrightovi, prý zase přišla britská herečka na roli v jeho filmu až příliš krásná. Nakonec prý točila bez make-upu a i bez šminek se líbila tolik, že získala nominaci na Oscara.

Není nad Brity

Přestože se s filmovou kamerou seznámila už v dětství a v prvním hollywoodském trháku se objevila ve čtrnácti letech jako dvojnice princezny Amidaly v Hvězdných válkách, dlouho si nebyla jistá, jestli by herectví nemělo být jen jejím koníčkem. Začala proto studovat anglickou literaturu a historii na Esher College. Studium přerušila až v roce 2001, kdy se na londýnské premiéře Deníku Bridget Jonesové setkala s producentem Andy Harriesem, který jí poradil, ať se raději věnuje filmu. Dodnes se však necítí jako "celá" herečka. "Myslím si, že se ještě nemůžu nazývat herečkou. Nepřipadám si tak dobrá. Doufám, že to v každé profesi jde postupně nahoru. A můžu o sobě říct, že se alespoň snažím být herečkou. Vždycky jsem obdivovala Katharine Hepburnovou a Vivien Leighovou. Ale ne proto, že by byly tak úžasné, ale že vydržely hrát tak dlouho."

Uznává sice klasické hollywoodské star, ale z Londýna do Los Angeles se jí stěhovat nechce. Že by ji doma držela láska k britským mužům? "Jsou mi sympatičtější Britové než Američané. Když se amerického kluka zeptáte, jak o sebe pečuje, vyjmenuje vám spoustu kosmetických přípravků. Brit vám na to řekne: ,Používám Guinness. To se mi líbí." V seznamu Keiřiných bývalých partnerů také žádného Američana nenajdete. I když pro jednoho slabost má. Je to její herecký kolega Johnny Depp. Když se jí novináři ptali na muže, který podle ní nejlépe líbá, přiznala: "Johnny rozhodně není špatný." Do loňského léta Keira chodila s irským modelem a příležitostným hercem Jamesem Dornanem, se kterým se seznámila v roce 2003 při natáčení historického snímku Král Artuš.

Po rozchodu jej na pár měsíců vystřídala australským popovým zpěvákem Kazem Jamesem, který jí v lednu utekl s Franceskou Versace. Momentálně je však sama a na velkou lásku čeká ve svém londýnském bytě. I když žádná jen trochu hezčí celebrita nemůže být podle bulvárních novinářů nikdy bez partnera. Navíc Keira není jen trochu hezčí, je nejhezčí! Letos v dubnu ji čtenáři britského magazínu FHM zvolili nejvíc sexy ženou v Británii. A novináři ji dva měsíce nato dávají dohromady s jedním z jejích kolegů z Pýchy a předsudku, s hercem Rupertem Friendem. Pokud má bulvár pravdu, zdá se, že ani tentokrát své zásady neporuší. Rupert je totiž také Brit.

FAKTA O KEIŘE

Narodila se devět měsíců poté, co její matka napsala svou nejúspěšnější hru - When I Was a Girl, I Used to Scream and Shout. Bylo to 26. března 1985 v Teddingtonu. Odmalička chtěla být úspěšnou herečkou, jako tatínek, britský herec Will Knightley. Povedlo se jí to už v osmi letech, kdy se objevila v televizním filmu Royal Celebration. Do Hollywoodu se dostala o šest let později díky své podobnosti s americkou herečkou Natalií Portmanovou. George Lucas si Keiru vybral do prvního dílu svých nových Hvězdných válek. Úspěch se však nekonal. Keira hrála dvojnici Natalie, tedy princezny Amidaly, a hrála ji tak dobře, že ji nepoznala ani vlastní matka, natož diváci. Fanoušci si jí proto všimli až o pár let později, v roce 2002, v britské komedii Blafuj jako Beckham. V té době se také ukázala naživo českým divákům na filmovém festivalu v Karlových Varech. Pak přišli Piráti z Karibiku a s nimi konečně velká sláva. V roce 2003 Keira dobyla Hollywood a letos málem i Oscary. Nominaci za hlavní ženskou roli ve filmové verzi nejslavnějšího románu Jane Austenové Pýcha a předsudek sice neproměnila, ale aspoň si od novinářů z časopisu People vysloužila visačku nejlépe oblečené celebrity večera.